Weekly report 2/2021

Ahoj ahoj 🙂 zdravím podruhé v roce 2021. A doufám, že se ti dnešní tipy budou hodit. Trošku jsem se rozepsala, ale snad to nebude nekonečné :)).

Než se vrhneme na novinky posledních dní, tak chci nejdřív moc poděkovat za reakce na sýrové krekry. Jsem moc ráda za každou zprávu (a ještě víc za fotky) a doufám, že dnešní koláč bude mít podobný úspěch.

Ať zase nemáme mega dlouhej úvod, tak se radši půjdeme se mrknout, co se událo za poslední dva týdny. A zase toho bylo hrozně moc. A půlka se toho sem vůbec nevešla, páč už by to nikdo nedočetl. Nebo jo?

Audioknihy/Podcasty

V minulém článku jsem se zmínila, že jsem rozposlouchala Atomové návyky od Jamese Cleara. A myslela jsem, že touto dobou už budu mít doposlechnuto. Zdaleka ne. Ne, že by mě to nebavilo, naopak. Zatím jsem totálně nadšená. A je to jedna z nejchytlavějších knížek za hodně dlouhou dobu.

Trošku mě zdržely výpisky, poslech kapitol vícekrát a dohledávání dalších informací. Takže je vše zatím v procesu.

Hlavně je to jedna z knížek u kterých mám pocit, že by si ji měl přečíst každý, protože tak nenápadně „otvírá oči“ a je prostě báječná.

Ale audioknížky nejsou jediné, kvůli čemu v metru ráda nasazuji sluchátka. Druhou moji velkou závislostí jsou podcasty. A jeden z nich je Love is on the air. A tomuto podcastu jsem naprsoto propadla. Vítek s Nikitou tvoří super dvojku a ty jejich podcasty jsou tak bezprostřední a chytlavé. Neskutečnej antistres a zaručené zvednutí nálady na počkání. A hlavně vybírají témata, které jsou blízká nám všem. Láska, vztahy, radosti, starosti, štěstí a strati běžného života. Musím říct, že to je zatím jediný podcast, který poslouchám víc, jak půl roku v kuse a těším se na každý další díl.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je IMG_1661-1024x1020.jpg.

A třeba narazíš i na témata u kterých se budete trošku červenat a nebo si naopak rozšíříš obzory. Třeba o ghostingu jsem slyšela prvně a díky bohu ho nezažila.

Recept, který stojí za to

Po krekrách se mi těžko vybíral recept. Ale nakonec vyhrál koláč. Pomohla mi ho vybrat kamarádka a dostal velké ano, ale musela jsem slíbit, že ho upeču znovu a dodám vzorek. To je fér.

Vděčná kombinace tvarohu, kakaa a jsem zvědavá, jestli tě ta pěnová konzistence z našlehané riccoty a tvarohu, bude bavit stejně jako mě. A je to jak jinak ne zase rychlý a nenáročný recept. Těch není nikdy dost.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je IMG_0914-768x1024.jpg.

Strouhaný koláč

Suroviny na korpus: 75g mletých mandlí (mandlové mouky/jiných mletých oříšků), 40g strouhaného kokosu, 3 lžíce nepřeženého kakaa (pro jeho jemnost, ale i holadské je v pohodě), lžička prášku do pečiva, 40g vysokoprocentní čokolády, 1/2 hrnku mléka (klidně i rostlinného), 2 vejce.

Tvorba korpusu: Kokos ještě umixujeme, aby byl jemnější. Vše mimo čokolády smícháme. Čokoládu rozhřejeme a poté vlijeme do těsta. Vypracujeme těsto. 1/4 dáme do ledničky a necháme na poslední vrstu.

Krém: 300g riccoty, 400g farmářského tučného tvarohu, vanilkový extrakt, 1 vejce + 1 žloutek, 40g moučkového erythritolu nebo sladidla svého uvážení a stravovacího stylu. Všechny suroviny pouze smícháme a vyšleháme.

Troubu předehřejeme na 175°C. Nejprve do formy dáme kakaovou vrstvu, poté opratrně navrstvíme krém. Nakonec nastrouháme těsto, které jsme si odložili do lednice. A konečně dáme péct. Pečeme asi 30 – 40 minut. Hotový dezert necháme nejdříve vychladnout v pokojové teplotě a poté ho vložíme ještě alespoň na hodinu do lednice.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je IMG_0944-1024x768.jpg.

Už minule jsem přidávala tipy, kde suroviny sehnat. Mandlovou mouku, kokos, nepražené kakao, vanilku a erythritol jsem koupila klasicky na Grizly. Všechno za daleko lepší ceny a v úplně jiné kvalitně než v marketech. Vylepšit koláč ještě můžeš Grizly kakaovými boby (nepražené zlomky BIO 500 g – aktuálně v akci)

Dnes vařím!

Tento týden je trošku změna v okénku o gastropodnicích. Tento týden jsem si mohla vyzkoušet chystat snídani pro své kolegy. Když se na pohovoru kolegyňka Marťa zmiňovala, že je běžné se jednou týdně sejít u společné snídaně, tak se mi úplně rozsvítily oči. A že má za úkol každý týden přichystat snidani jeden člen týmu, mě dostalo ještě víc (hned po tom, že máme petfriendly office :D).

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je IMG_1689.jpg.

Současná situace moc nepřeje týmovým snídaním a zdaleka nejsme v kancelářích všichni. Ale nakonec to nebyla zas taková překážka. První snídani nám obstaral náš finanční manažer. Domácím pečivem, tvarohovým koláčem a dokonalou vajíčkovou pomazánkou a spoustou dalších dobrot, nastavil laťku hodně vysoko.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je IMG_1492-1024x708.jpg.

No a když se hledal dobrovolník na další týden, tak jsem se hned dobrovolně hlásila. Jak jde o jídlo, tak jsem akční až až :). Hrozně mě lákala ta zkušenost, mít možnost připravit snídani pro 12 lidí. Dlouho jsem dumala, co připravit. Úplně podle sebe jsem chystat snídani nechtěla (to třeba někdy příště). Tak jsem se rozhodla pro příjemný kompromis.

A jaké bylo moje snídaňové menu?

  • müsli s jogurtem, datle, ořechy a babiččiny křížaly
  • perník bez mouky (mrkev, jablko, troška vloček, kokosový olej, perníkové koření, troška erythritolu, prášek do pečiva)
  • slaný koláč se špenátem, sušenými rajčaty, česnekem a červenou cibulí
  • sendviče (vícezrnný chléb/croissant) – sýrové se sušenými rajčaty, se šunkou a sýrem a asi nejpopulárnější s křupavou slaninou a vajíčkem
Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je IMG_1688.jpg.

Zdálo se, že všem chutnalo a já si to moc užila. A nemůžu se dočkat, až budu mít zase „službu“. A musím říct, že takový začátek dne udělal v práci parádní atmosféru a skvělá nálad se nás držela celý pracovní den, i přes probíhající uzávěrku. Maličkost, která na mě udělala velký dojem a moc si vážím toho, že tuto možnost v práci máme.

Nahoď batoh

Tak dneska jsem tu s tipem na rozhlednu. Úplně nejmalebnější výhledy teda nemůžu slíbit, ale rozhodně má co do sebe. Že na Čerňáku není jen CČM a Ikea, ale taky super běžecké tratě, workoutová hřiště a dokonce i rybník, bylo pro mě velké překvapení. Ale největší zážitek mám jednoznačně z rozhledny. Už jsme tam byli 3x a rozhodně ne naposledy, já bych tam mohla chodit třeba furt :D.

Ač nejsem teda úplně nadšená z výšek a pevná půda po nohama je mi o dost milejší, než vratké schodiště, tak tady jsem byla ráda, že jsem vyšlápla těch „pár“ schodů. A hlavně ty výhledy a atmosféra rozhleden mě prostě baví.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je IMG_1017-806x1024.jpg.

Když jsme poprvé přišli na rozhlednu Doubravka, tak jsem moc nedůvěřovala konstrukci a schodišti, které je částečně ve vzduchu. Ale zvědavost a natěšenost na výhled, byla silnější. A nahoře bylo vážně krásně. Uvidíš tam kdeco, ale to nebudu prozrazovat, jen si tam vystoupej. Takže až pojedeš na švédské kuličky do Ikey, tak si nezapomeň odskočit na krátkou prochajdu na Doubravku, rozhodně stojí za to. Jen co bude teplo, tak je to super místo i na piknik. Ale moc bych ten výlet neodkládala, aby se zas někdo nerozhodl Doubravku zapálit, jako tomu bylo v roce 2019.

Let’s test it

Tentokrát jsem se rozhodla, že zkusím ochutnat čaje z Grizly. Ač mám pocit, že stránky znám nazpaměť, tak mě tak pokaždé něco překvapí.

Kvalitní čaje jsou moje velká láska a až poslední dobou si dokážu pochutnat na kvalitním černém čaji (bez toho abych do něj vymačkala půl citrónu). A tyhle dva čajíky jsem se rozhodla vyzkoušet. Překvapila mě příjemná cena.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je IMG_1646-768x1024.jpg.

GRIZLY Čaj Assam Chardwar „Orthodox“ 2019 BIO 50 g – mírná chuť ovoce a skořice mě na tomhle čaji hodně baví.

GRIZLY Čaj Earl Grey BIO 50 g – překvapil mě svou jemností a chuťově mě dost baví. Earla mám celkově moc ráda a byla to trošku „sázka na jistotu“, ale brzo jsem zalitovala, že jsem si vzala jen jeden sáček.

Nechtěla jsem dělat ukvapené závěry a oba čajíky řádně otestovala a myslím, že už teď můžu říct s klidem říct, že stojí za to! Jsem z nich vážně nadšená a oba moc doporučuji. Na cestě mám další 3 k ochutnání, tak o nich zase příště.

Kdo si hraje, nezlobí!

Olala! Moje oblíbené herní okénko. Dneska jsem se sem rozhodla propašovat sem krávy. Oficiálně 6bere.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je IMG_1654.jpg.

To je prostě hra, která se doma neztratí. A řekla bych, že si ji užijí všechny generace. Pravidla vysvětlíš za 2 minuty a bude bavit i lidi, kteří nejsou úplně fanoušky společenských her, ale ke karetním hrám se občas nechají rádi ukecat. Já bych je vydržela hrát celý večer, možná i noc :D.

Trošku nešťastné je, že se hra nedá v karetní verzi aktuálně sehnat (dotisk je plánovaný na 5/2021). Na trhu se dá ale sehnat desková varianta. Tu jsem ještě nestihla prozkoumat, ale dle prvních recenzí, které jsem viděla, vypadá hodně dobře. A možná ji budeme potřebovat :).

Tady se můžeš kouknout na deskovou verzi a nebo tady přečíst o karetní verzi. Obě verze jsou od Albi a myslím, že i děti by mohla hodně bavit. A mě navíc hodně baví to grafické zpracování.

Must have (aneb vychytávky)

U vychytávek zůstaneme u Albi. Dlouho jsem vybírala „ten nejlepší“ diář, až byly skoro všechny vyprodané. Na Albi jich ještě pár mají a teď už za zlomek ceny.

Já si vybrala tento motivační diář. Tak těším, jak budeme spolu plnit cíle na 2021. Tady můžeš mrknout na pár fotek, jak vypadá. Hodně mě zaujalo rozložení a nespočet vychytávek.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je IMG_1650-768x1024.jpg.
Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je IMG_1651-1024x899.jpg.
Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je IMG_1653-768x1024.jpg.

A co mi ještě cvrnklo do nosu…

To, co tady na blogu celkově chybí jsou články o běhání a o pohybu. Třeba na ně taky dojde. Tak přidám alespoň ti na super článek, který vyšel minulý týden na Aktinu. Je to článek o běhu a zdraví. Přečíst si ho můžeš tady.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je IMG_0171-1024x1020.jpg.

A vzhledem k omezeným možnostem sportování, to může být i super motivace, jak začít. Tak mrkni na článek, nazuj tenisky a utíkej trošku potrénovat imunitu. A nebo alepoň načíst info na jarní běhání, který je prostě boží.

Highlight

A nakonec jeden mezník. Po téměř nekonečné akci „Já a sportovní hodinky“, mě převezl „osud“ a odešly mi Fitbity. Vybírání trvalo skoro 9 měsíců a už jsem pomalu přestávala doufat, že existují. Parametrů, které musely splňovat, bylo víc než dost. A když mi přestal fungovat displej, tak už jsem se konečně rozhodla.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je FullSizeRender-3-1024x768.jpg.

Vyhrály Garmin Venu. A během prvních dní jsem si je úplně zamilovala. Ty možnosti vzhledu, nastavení, stažení aplikací a různých vychytávek a celkově design, mě neskutečně baví.

Od hodinek jsem primárně chtěla co nejvyšší výdrž (nabíjení denně s iWatch už mám za sebou), GPS, možnost placení, úložiště na hudbu a kulatý design (to nebyla úplně priorita, ale spíš přání). Ideálně v poměru s rozumnou cenou. A Venu to nakonec vše splnily a už se nemůžu dočkat až je otestuju na kopcích, výletech i sportu.

….

Tak zase za týden, možná dva a nebo taky víc 😀 ahoooj 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *