Ta nejlepší PIZZA

Jeden z prvních a zároveň nej receptů na facebookové stránce. A měla jsem za to, že i tady má své místo. Když mě kamarádka požádala o recept a já zjistila, že ho tady nenajdete a strávila 10 minut hledáním receptu, tak jsem usoudila, že mu to místo musím vytvořit, protože víckrát to podstupovat nechci. A pak ležel dalších pár týdnů v konceptech 😀 a čekal na svoji příležitost. Ale dočkal se a tady ho máš 🙂

Pizzu jsem milovala od malička. První pizzu jsem měla u nás v Jičíně a jako malá jsem byla hrozně fascinovaná celou přípravou a možná víc než na pizzu jako jídlo, jsem se těšila na tu možnost koukat, jak ji pizzař připravuje. Byl to prostě celkově zážitek. Dneska už to spousta lidí vnímá trošku jinak, pizzu si koupíš, když nemáš oběd, jdeš v noci z párty a chceš něco zakousnout nebo se ti prostě nechce vařit. Tak trošku mi tam chybí ten zážitek. A vlastně takhle vznikl tenhle recept.

Zkoušela jsem X variant – z vloček, květákovou, lowcarb… všechny varianty byly vlastně fajn, ale žádná nebyla top. Tenhle recept jsme si všichni zamilovali hned na první ochutnání. A patřil k jedním z prvních receptů na blogu. Celkově blogování vzniklo tak nějak náhodou. Nikdy jsem nic nevážila a všechno vařila a pekla od oka, ale pak když po mě někdo chtěl recept, tak to byl trošku problém. Tak jsem pro kamarádky a kolegyně začala vážit suroviny a zapisovat „recepty“. Nikdy jsem nevařila podle kuchařek nebo přesně podle receptů. Ale miluju prohlížení kuchařek a food časopisů, kde kolikrát objevím super inspiraci.

Občas to dopadlo dobře, občas líp a občas to taky nedopadne :D. Jestli mi to čas dovolí, tak někdy sepíšu nejbizardnější stories z pečení a vaření:)) Blog tenkrát vznikl jako takový šuplíček náhodných receptů a jednalo se hlavně o sladké recepty. No a od sladkostí (ikdyž zdravějších) je taky fajn občas utéct k něčemu slanému, třeba k pizze :D.

Špaldová pizza

Suroviny: (na 4 pizza placky o průměru 32 cm):

• 500 g špaldové celozrnné mouky jemné
• 250 ml vlažné vody
• 2 lžičky sušeného droždí
• 35 ml olivového oleje 
• 15 g soli
• 5 g cukru (já použila třtinový)

Postup:
První věc, co udělám je, že proseju mouku. Dělám to nerada, ale mám pocit, že těsto je pak ještě nadýchanější, tak nechám na vašem uvážení, jestli to hecnete bez toho nebo mi budete věřit.

Do poloviny vlažné vody dám sušené droždí a cukr. Chvilku nechám 15 minut na teplém místě odstát a pak přidám olej, mouku a sůl. Už nepřidávej žádnou vodu, možná se to nebude na první pohled zdát, ale stačí to 🙂

S těstem si dej práci a vypracuj hladké těsto. Teď je čas rozdělit ho na 4 stejné části (nebo nemusí být stejné, pokud si někdo nezaslouží velkou pizzu :)). Vytvoříme malé bochánky, které potřeme olivovým olejem, aby těsto nevysychalo. Necháme hodinu na teplém místě kynout.

Po hodině nám těsto krásně zvětšilo objem a můžeme ho začít roztahovat. Bacha na to, aby ve snaze udělat, co největší pizzu se těsto nezačalo trhat (osobní zkušenost :D). No a teď už je na řadě ta tvůrčí část, kdy můžete na pizzu naházet vše, co máte rádi.

Na sugo používám krájená loupaná rajčata nebo pasírovaná rajčata z Lidlu v kombinaci s italskými bylinkami. A za mozzarellu se přimlouvám strouhanou (taky mají v Lidlu po 200g), nepouští vodu jako klasická v nálevu a chuťově je to nesrovnatelné.

Pokud máte všechno naskládané, tak už stačí jen zahřát troubu na maximální teplotu s horkovzduchem. A za pár minut už si můžeš pochutnávat na téhle boží pizze. Občas je prostě třeba si přiznat, že ne všechny kompromisy a zdravé varianty jsou top. Ale pokud máš radši pizzu z jogurtu a vloček, tak bezva, já nedám dopustit na tuhle.

Tak dej vědět, jak se povedla. A taky jak chutnala a jestli to dopadlo jako u nás, že když vařit pro rodinu a zjišťuju, co mám uvařit/upéct, tak bez přemýšlení, všichni navrhují tuhle pizzu.