Já a kafe je příběh sám o sobě. Na střední, kdy jsem začala kafčo pít, jsem nevypila nic jiného než 3v1 z pytlíku 😀 a to jednou za čas. Po pár letech jsem se trošku zlepšila (ale jen trošku) a následných x let jsem pila jen latté s hromadou cukru. Vedlo karamelové a vanilkové, doplněné dortíkem. Možná spíš než o to kafe, šlo o atmosféru kaváren a setkání s přáteli. Dneska kafe s mlékem vypiju, ale nejvíc si pochutnám na kvalitní „čisté“ kávě a k tomu, abych si kafčo užila už dávno dortík nepotřebuju (ale to rozhodně neznamená, že si občas nějaký s chutí nedám). Káva, rituál návštěvy kaváren s přáteli, společně s pohybem, patří mezi mé závislosti. Párkrát ročně udělám výjimku a běžím do Starbucks na dýňové nebo perníčkové latté. To je srdcovka, která mě ještě nepřestala bavit. A možná tě překvapí, že jednou z mých oblíbených kaváren je také Starbucks. To skoro nekonečné americano má tak trošku tradici. Mám ho spojené s návštěvami Prahy a studiem vejšky. Ale zpátky ke kurzu :).
Baristické kurzy jsem sledovala asi poslední dva roky a furt se nemohla rozhodnout, který bude TEN, který chci absolvovat. Hledala jsem kurz, který mě zasvětí do tajů přípravy espressa a alternativních příprav kávy. Nakonec jsem k 29. narozeninám loni v létě dostala baristický kurz do Norbeans. Jednalo se základní baristický kurz. A musím říct, že jsem měla neskutečnou radost. Jednak Nordbeans mám moc ráda a jednak, to vyřešilo moje dilema. Od té doby, co máme v Jičíně Všehochuť (o té ještě uslyšíte), tak jsem si kávu z Nordbeans zamilovala. Dlouho jsme ladili termíny, původní termín byl myslím někde v listopadu, ale toho jsem se nemohla zúčastnit, tak jsem kurz musela posunout.
První co, je třeba říct, že nejsem žádná odbornice a raději si dám nicmoc kafe, než žádné kafe. Na kávě hodnotím prostě jen jestli mi chutná nebo nechutná. Jednoduché. A zase není tolik míst, kde bych řekla, wau tohle kafe mě teda dostalo. Tak jsem byla hrozně zvědavá a natěšená, co kurz přinese. Hodinová dotace kurzu jsou 4 hodiny a konal se přítom v kavárně v Liberci.
Začátkem února jsem dorazila do Liberce a celá natěšená stepovala pár minut před otevření před kavárnou. Atmosféra a styl do kterého je celá kavárna „laděná“ mi hrozně sedí a musím říct, že se tam cítím hrozně dobře. Je to místo, kde si dovedu představit i otevřít noťas a pracovat, stejně jako jen tak relaxovat na skvělou kávou.
Na kurz jsme celkem dorazili 4. Což se ukázalo jako naprosto ideální počet. Na vybavování moc nebyl prostor, ale láska ke kávě a chuť se něco naučit, nás hodně spojovala. Barista Petr se nás hned po otevření kavárny ujal a odvedl si nás do místnosti určené ke školení. Nafasovali papír na poznámky, vodu (později se hodně hodila) a čestné místo. A mohlo se začít.
První část kurzu byla o historii kávy, pražení, druzích kávy a doplněná o spoustu dalších zajímavých informací. Moc často nevydržím v klidu sedět a poslouchat bez nějaké další činnosti, ale tady jsem seděla a poctivě se snažila pochytit všechny ty zajímavé informace a mít, co nejvíc poznámek, abych si je třeba někdy mohla přečíst (už je to měsíc a upřímně vůbec netuším, kam jsem je založila, ale ony se zase objeví :D)
Po takové vyprávěcí části nás čekala exkurze do pražírny. Z toho mám ohromný zážitek. Neskutečně moc vůní, pytle s kávovými zrny…byla jsem nadšená a kdyby mě tam někdo zavřel na x dní mezi zrnka kávy a všechny ty stroje, tak bych neměla vůbec nic proti. V době, kdy jsme šmejdili po pražírně, tak se baristé z Nordbeans připravovali na soutěž Barista roku 2020, tak jsme je zrovna trošku vyrušili při tréninku.
Informací už jsme měli plnou hlavu a nastal čas přévést vše do praxe. Vrátili jsme se do školící místnosti, kde byl nachystaný mlýnek a kávovar. Kdybych v tu dobu tušila, že mě čeká vlastně asi jeden z nejhorších kávových zážitků, tak bych tak natěšená asi nebyla :D. Postupně každý z nás dle instrukcí vytvořil „chybně připravené“ espresso. První ochutnaný šálek mi zůstal na jazyku ještě hodně dlouho. A říkala jsem si, že ještě pár ochutnávek a kafe jsem pila naposledy. Díky bohu za připravenou vodu:D. Ale po pár ochutnávkách (propláchnutými spoustou vody) jsme se propracovali už do fáze, kdy byla budoucnost mě a kafe zachráněna (o fous). Ze své první dobře připravené kávy jsem nadšená ještě teď. A byla to neskutečně velká zkušenost. Asi jsem měla tendence odsoudit pražírny či značky kávy, jen kvůli tomu, že nebyla dobře připravená. Jako všemu, co člověk dělá, tak u kávy platí dvojnásob, že ta péče a preciznost přípravy, je neskutečně znát.
Během zkoušení přípravy jsme dlouho ladili extrakci pomocí 4 parametrů: množství kávy, hrubosti mletí, tlaku vody a tlaku upěchování. Barista Petr nám na zkoušení vybral skvělou kávu s ovocnými tóny, ale zrovna jsme se shodli, že ani v té nejlepší přípravě, to nebyla káva, kterou bychom považovali za top. Tak se nad námi slitoval a nakonec přiběhl s jiným druhem kávy a musím říct, že ač se nejednalo o nejvyšší řadu (jako ta původní), tak jsme si pochutnali víc.
Čas letěl jako voda a najednou byla před námi poslední část. Zkouška latté a vytvoření „obrázku“ pomocí mléčné pěny. Ono to na videích vypadá poměrně jednoduše, ale realita asi záleží na šikovnosti. A přirozený talent tedy nejsem :D. V tomhle ohledu mám tedy hodně velké rezervy a prostor k tréninku. Srdíčko se mi podařilo vykreslit jen díky tomu, že mi s tím pomohl Petr, jinak by rozhodně nevypadalo ani takhle. Ale tak první pokus. I tak jsem z něj měla hroznou radost. A už jsem se těšila, jak budu na prvních návštěvách v bytě trénovat. V tu dobu jsem netušila, že se mi ty návštěvy vliv karantény, posunou a trénink bude muset počkat.
A to byla poslední část, pak už jsme se jen odebrali zpátky do kavárny, kde jsme s baristy vybírali kávu, kterou si odvezeme domů. Byla jsem hrozně zvědavá, jestli je vůbec možné, aby někdo podle pár informací (a ne úplně přesných), dokázal vybrat. A dostala jsem tip na dvě kávy. A už je mám obě dvě ozkoušené a sedly naprosto neskutečně. Úžasné, když pak vidíte, že jsou lidé na svém místě, práce je baví a dělají ji dobře. To jsou místa, na která se hrozně ráda vracím. A Nordbeans mezi tato místa bezesporu patří.
Tak doufám, že máte trošku představu, jak kurz probíhá, pokud nad tím jen trošku přemýšlíte, tak určitě za mě velké doporučení. A nebo si udělejte výlet do Liberce a užijte si atmosféru téhle stylové kavárny. A nezapomeň mi dát vědět, jestli tě článek zaujal a nebo jakou zkušenost máš s Nordbeans.
Tak ahoj, A.
P.S.: pokud tě káva to zajímá a baví, tak mrkni na web https://www.nordbeans.cz/, je tam spousta věcí i kávě, eshop, nabídka kurzů atd.
