Whole30 – 5. – 11. den

Tak jsem tu s pokračováním reportu z Whole30 a inspirací na další jídla. Se stejným nadšením furt připravuju jídla. Do další části mi spadla i uzávěrka v práci, tak to bylo trošku hektické a estetika šla trošku stranou, ale to zvládnete, že jo :). Většila lidí, kteří se pustí do W30 s shodnout na tom, že pokud se odprostíte od toho, že si něco nemůžete dát, tak si těch 30+ ní můžete fakt užít. Tak pojďte mrknout na další jídla 🙂

5. den – Tělo si všimlo, že je něco jinak…

Mám pocit, že moje tělo funguje nějak opožděně, asi mu dlouho nedochází, co se děje a když mu to dojde, tak mi to v prví fázi dá pěkně sežrat. Pátý den už to tělu evidentně to došlo. Ač jsem se snažila, aby to na mě nebylo znát, ale myslím si, že na mě bylo znát, že jsem protiva roku. Neprošla jsem si nějakou „sacharidovou chřipkou“, která dost lidí potká, ale i tak to nebyla žádná hitparáda. Pátý den jsme se zrovna s Davčovou ségrou Adélkou chystaly péct dort pro Davčovu mamku ke kulatinám. A byla jsem z toho trošku nervózní, protože jak jsem se už zmiňovala, tak nejsem člověk, který by vařil nebo pekl podle receptů a dělá si vše podle sebe, a záleželo mi na tom, aby se dort povedl a udělal radost. To se myslím povedlo. Ale tedy pečení (byť zdravější verze) narozeninového dortu při Whole30 byla docela výzva :D, ale to jsou věci, které mě na programu nejvíc baví. Hlavně Áďa byla skvělá parťačka a hlavní ochutnávačka :D. Dort nakonec dopadl přesně tak, jak jsme o vymyslely a snad udělal radost.

skoro zdravý dortík pro Davčovu mamku – špaldové korpusy, kokosový a kakaový krém, čokoláda, mlsky, kokos a truffles

Abysme se dostali taky k pondělnímu jídlu. Estetika šla při tom pondělku opravdu stranou (tak se tím nenechte odradit, bylo to všechno výborné) a pečené kuře na talíři se mi nepořadilo hezky vyfotit 😀 ač jsem snahu měla, tak pondělí bylo nejen den protivné Andrey, ale taky šílených fotek :D. K prvnímu jídlu jsem dojídala tuňákové placky, pečené kuře a salát z řepy, mrkve, cukety a polníčku. K tomu kešu, lískáče a banán.

5. den – 1. jídlo

V dojídání jsem pokračovala i u druhého jídla.. Jelikož jsem se toho kuřete chtěla zbavit (bylo dobrý, ale jak jsem už psala, po kuřeti mi není nejlíp a mám po něm brzo hlad), co nejdřív, tak jsem si ho dala i ke druhému jídlu. Estetika není o moc lepší. Salát byl z cukety, ledového salátu a kuřete, doplněný domácí majonézou. A jako bonus kousek jablka se skořicí a tradičně kešu. A musím říct, že na to, jak to hrozně vypadá, to nebylo tak strašný, ale jak jsem už tisíckrát psala, prostě kuře. V tomhle W30 už ho neplánuju zařadit. Ale uvidíme, jak se to sejde.

5. den – 2. jídlo

Ááá konečně třetí jídlo a hovězí, 3x hurá. Ježiš nebudete věřit, jak jsem se na to hovězí těšila. Jako kdybych ho neměla celou věčnost. A poslední jídlo pátého dne naprosto užité a hodně mi zvedlo náladičku. Hovězí placičky (hovězí mleté v biokvalitě, himalájská sůl, směs pepřů – smažené na přepuštěném másle) a k tomu fazolové lusky. A jen co jsem dosedla, že půjdu jíst jsem si vzpomněla, že jsem zapomněla na majonézu. Tak není na fotce, ale jinak byla :).

5. den – 3. jídlo

6. den … rodinná oslava

Pátý den jsem byla ráda, že skončil a jelikož jsme se chystali jít gratulovat a rovnou jsme byli pozváni na večeři. Energie dneska nebyla nic moc a představa nějaké aktivity mě vysloveně děsila, ale nebyl čas se tím zabývat. Ráno jsem vstávala brzo do práce a hned po práci jsme se vydali gratulovat. Na začátku každého W30 mám trošku problém s tím, že nechci nikoho urazit odmítnutím něčeho a tím, že ještě tělo není úplně aklimatizované, tak když se vedle mě někdo cpe dortem nebo čímkoliv, co „nemůžu“, tak mě to úplně chladnou nenechává. Davču jsem v tomhle ohledu poprosila o podporu, ale jelikož jsou všichni zvyklí od Davči, tak byli naprosto úžasní a k véče se podával pečený kapr se zeleninou (moje první seznámení s kaprem a musím říct, že jsem si opravdu pochutnala) a z připraveného občerstvení jsem si uzobla fík a kešu oříšky. Že si ostatní dali dortík mi ani nevadilo, byla jsem spokojeně najedená a nadšená, že jsem poprvé ochutnala kapra a že mi chutnal.

Ale než jsme šli gratulovat, tak mě ještě čekala 2 jídla. První byla konečně zase vajíčka (sem zvědavá, jestli mě omrzí někdy 🙂 troška zeleniny (opravdu trocha a došlo mi to velice rychle, když jsem se nemohla dočkat druhého jídla), půl banánu, půl avokáda a lískáče.

6. den – 1. jídlo

Kouzlo Whole30 je taky v plánování, pokud si to všechno dobře naplánujete, nebudete mít problém. Pokud se na to vyprdnete, tak na rychlo se snažit někde něco splašit, je většinou cesta do pekel, protože povolená jídla běžně v krámě sehnat je kolikrát docela očistec. Ale už jsem zvyklá na tohle plánování ať už jedu W30 nebo ne, tak mě bylo jasný že večer, až se vrátíme z oslavy kulatin, tak už se mi nebude chtít vařit. Tak jsem udělala spoustu kuliček z mletého masa a osmažila je na ghíčku. Super věc na i na cesty. A když do nich zapícháte párátka, tak je můžete servírovat i jako chuťovku.

Druhé jídlo tedy byl takový salát – cuketa, červená řepa, bílá paprika, jablko, masové koule a majonéza. A tohle mě prostě na Whole30 hrozně fascinuje. Někdo má pocit, že se jedná o omezování, ale mě to přijde, že člověk má prostor vymýšlet nové variace a užívat si nových kombinací.

6. den – 2. jídlo

7. den a 8. den … svítá na lepší časy

V šestém dnu nebyl ani moc prostor přemýšlet, jak se cítím. Asi možná naštěstí. A sedmý den už se začínalo svítat na lepší časy. Oba dva dny jsem měla stejná jídla, tak to shrneme. K prvním jídlům jsem zase vyměnila vajíčka za masové koule na salátu (okurka, mrkev, salát, jarní cibulka) a k tomu kešu a borůvky.

7./8. den – první jídlo

Druhé jídlo taky nebylo moc nápadité, ale ty masové koule jsou hrozně vděčné, přidáním různých druhů koření můžete vykouzlit různé variace. U druhé jídla jsem je ještě polila majonézou a jako bonus jsem přidala švestku a kešu. Abych trošku vysvětlila s tím ovocem. U předešlých W30 jsem toho ovoce dávala možná o trošku víc a u každého jídla, teď se snažím mít ovoce jen u prvních dvou jídel a u posledníh jídla nedávat. Měla jsem pocit, že ta sladká chuť ovoce mi večer trošku nesedí a mohla by v nějakých krizovkách vést k chutím, tak tomu jsem se chtěla vyhnout.

No a pár jídel bez vajíček a mě se zas začalo stýskat. Dostala jsem hroznou chuť na polévku (už dva dny předem – ale chvilku trvalo, než se v pomalém hrnci vývar z hovězích žeber udělal). Původně jsem chtěla dělat obložený vývar, ale nakonec z toho vznikla zeleninovo-brokolicová polévka. A aby to nebylo jen tak, opekla jsem k tomu lilek, slaninu (řada Pure z Lidlu) …no a ta vajíčka samozřejmě :D.

7./8. den – 2. jídlo – zeleninová polévka
7./8. den – 2. jídlo – druhá část

9. den … nebudu sedět doma, radši hledám možnosti

Devátý den byl další zkouškou. Dneska mě čekalo první jídlo v restauraci. A rozhodně mě ani nenapadlo, že bych kvůli W30 nikam měsíc nechodila a seděla doma. Holt, když člověk chce, tak si prostě musí umět poradit. A bylo to i tím, že už od začátku jsem si pohrávala s myšlenkou, že to není nutné omezovat pouze na 30 dní, ale prostě počkat, až tělo bude zase fungovat dobře. A restaurace, kam jsme měli jít, je skvělá a zakládají si na kvalitě, tak jsem doufala, že nebude problém. A opravdu nebyl, děkuju!

První jídlo v práci byla 3 vajíčka na ghíčku, cuketové nudle, cherry rajčátka, kešu, lískáče, kousek jablka a švestka (obojí se skořicí). Výborný to samozřejmě bylo (z dobrých věcí vytvořit super jídlo není zas taková námaha :D), ale nasoukat do sebe tu hromádku cuketových nudlí mi trvalo věčnost 😀 s moc se na ně těším ve spojení s masovými koulemi a rajčatovou omáčkou, ale k vajíčkům už je dávat nebudu. Asi :D.

9. den – 1. jídlo

Druhé jídlo byla mega rychlovka, na pánev na ghíčko jsem hodila cibulku, cuketu, bílou papriku a po asi 10 minutách restování jsem přidala půl konzervy krájených loupaných rajčat. Ochutila jsem to solí, pepřem a čerstvými bylinkami. Koulí mi zbývalo už jen pár, tak jsem je doplnila krůtí šunkou (řada Pure z Lidlu), kouskem hrušky se skořicí a kešu. Za pár minut hotovo, tak kdo se bojí, že nebude mít čas vařit, tak bych řekla, že tohle časově fakt zvládne každej, ikdyž přijde pozdě z práce a už se mu nechce s ničím patlat.

9. den – 2. jídlo

Poslední jídlo bylo tedy v již zmiňované restauraci na rodinné večeři. Nehodilo se fotit, tak bohužel fotku nemám, ale byla to dobrota. Předem jsem zjistovala, co si můžu dát a komunikovala s obluhou. Možná vám to bude připadat jako „zbytečné hrocení“, ale pro mě bylo důležité a vlastně i zajímavé vědět, jak se k tomu v restauraci postaví. Přece jenom v dnešní době, kdy potravinové alergie jsou poměrně časté, to není nic neobvyklého, mít nějaké speciální požadavky. Ale uznávám, ty moje nejsou tak běžné. Nakonec jsem si z menu vybrala hovězí rib-eye steak s grilovanou zeleninou a bylo to naprosto vynikající. Byla jsem moc spokojená a moc ráda, že mi vyšli v restauraci vstříc. Než jsme vyrazili do restaurace, tak jsem poprvé navštívila fitko. První lehký trénink a velká eufórie být zase zpátky a užívat si tu atmosféru. V tomhle ohledu jsem hrozná srdcařka :).

10. den … hurááá víkend

Tak konečně zase víkend. Hrozně jsem se těšila na víkendová teplá vajíčka (sem s těma vajíčkama jak nemocná, že?:D) a dlouhatánskou pohodovou snídani. Údajně kolem 10. a 11. dne hodně lidí program Whole30 vzdá. Je pravda, že už se to všechno stává tak trošku okoukané a člověk má tendence začítat přemýšlet, jestli to vlastně dává smysl. Masakr, jak nám takovéhle myšlenky dokážou nahlodat racionální rozhodnutí. No jo, ale chce to zachovat chladnou hlavu a uvědomit si, proč se člověk pro Whole30 rozhodl a těšit se na ty pozitiva. Která budou, jen je potřeba si na ně ještě chvilku počkat. Po včerejším fitku mě dost bolela hlava a necejtila jsem se vůbec dobře. Bohužel se ukázalo, že ač byl trénik opravdu hodně lehký, tak tělo nebylo názoru, že je čas se vrátit do fitka. Tak z toho jsem byla trošku smutná, ale všechno má svůj čas :).

První jídlo v klasicky vajíčka. Pokud si pokládáte otázku, jestli budu snídat celou dobu povětšinou vejce, tak ano budu. Je to pro mě nejlepší snídaně a cítím se po ní absolutně nejlépe, nehoní mě mlsná a do dalšího jídla nemám vůbec hlad. A ještě teplá na ghíčku jsou lepší než všechny dortíky, který znám:D. No to trošku kecám. Ale po dortíku bych v deset škrábala zdi, že potřebuju další a po vajíčkách si ve 12 říkám, že možná ještě není čas na druhé jídlo.

10. den – 1. jídlo

Jelikož byla sobota a David šel cvičit a chtěl si dát hranolky, tak jsem přemýšlela, co bysme si mohli dát oba. Ve W30 jsou sice brambory povolené, ale hranolky nebyly nikdy mým favoritem (za to kroketky…hmmm), tak jsem se snažila vymyslet něco, co budeme jíst oba a abysme nedělali 2 rozdílná jídla. Nakonec vyhrála panenka v oříškách s majonézou a celerovými hranolkami (David měl ty bramborové). A k tomu salát ze zeleniny, kousku hrušky a kešu.

10. den – 2. jídlo – 1. část
10. den – 2. jídlo – 2. část

Odpoledne nás čekal výlet na hrad Kost a procházka Plakánkem s kamarády Ráďou a Peťou. A mimo návštěvy Jičína mi Ráďa s Peťou přivezli multifunkční troubu od Whirlpoolu (3x hurá), která mi neskutečně chyběla a nemohla jsem se dočkat až v ní zase budu kuchtit. Byl to asi rok, co jsem byla bez ní a upřímně to je spotřebič, který mi neskutečně chyběl.

Výlet se nám trošku zvrtnul, jelikož jsem dostala důvěru naplánovat cestu (velká chyba, myslím, že si to Ráďa s Peťou příště rozmyslí). No a proč bysme šli klasicky (značenou cestou), že jo. Já jsem se rozhodla, že k Plakánku dojdeme oklikou (no a o tom, jak jsem flexibilní už jste slyšeli dostkrát…) … no a na Plakánek jsme nedošli :D, koukali jsme se na něj z docela velké výšky a ani po snaze skály obejít, se nám nepodařilo cíl zdolat. Ups. Tak jsme se vrátili „zkratkou“ přes pole zpět a zamířili směr Jičín. Chudák Peťa nechtěl absolvovat „původní plán“ – cestu pěšky ze Sobotky (a zpět), jelikož byl po lékařském zákroku, tak jsme se domluvili, že zvolíme „mírnější“ variantu, ale ono to asi nakonec vyšlo úplně nastejno (možná o trošku hůř).

Z Kosti jsme zamířili do Goodies na kafe a posedět ještě chvilku, my jsme zde měli sraz s taťkou a jeho přítelkyní Markétkou, aby vybrali narozeninový dárek. Taťka a Markét byli poprvé v burgrárně, chápete to?:D Úprava jídla v rámci pravidel už je v Goodies osvědčená a myslím, že už je tam ani nepřekvapí, že vždycky když přijdu tak si vymýšlím. Ale je to tam prostě moje srdcovka. Všem snad chutnalo, já si dala zeleninu s burgerovým masem a majonézou. Nějak při těch chvílích v restauraci s rodinou a blízkými zapomínám fotit, tak se budu muset polepšit :). Ale tyhle chvíle s rodinou a blízkými si člověk raději užije, než aby tvořil fotku do Stories, chápeme se….

11. den…tak kde je ta duha s poníky

Vstávala jsem s pocit, že vůbec nemám hlad ani chuť jíst (hodně nezvyklé u mě). Ale bála jsem se, že pokud toho jídla sním míň, tak mě to dožene během dne a tyto dny kolem jedenáctého dne bývají pro většinu lidí krizové a nejčastěji program vzdávají. Tak jsem si na talíř dala obvyklou porci a snídani si užila jako vždycky. Ani na chvilku mě nanapadlo, že bych to vzdávala nebo šla vyjíst cukrárnu. Každým dnem sem měla pocit, že cítím lépe, tak to by nedáválo smysl. Ikdyž, co si budeme povídat, dělat věci, které nedávají smysl, mi docela jde :).

První jídlo mícháná vajíčka na ghíčku, restovaná zelenina, mražené meruňky z babiččiny zahrádky a kešu.

11. den – 1. jídlo

U druhého jídla už to bylo trošku lepší, ale dostala jsem chuť zase na zeleninovou polévku. Tak jsem si k tomu přidala avokádo, kešu, půl banánu a prosciutto crudo (povolené jsem našla v Penny marketu, kde bych ho vůbec nečekala a nehledala). V předešlých W30 jsem obecně víc jedla uzeniny (ač povolené), ale teď jsem se snažila je omezit. To se myslím, že docela zatím daří. Ale bilancovat 11. den není úplně chytré, tak jako kdybych nic neřekla :). Pure špekáčky z Lidlu s květákovou rýží nebo květákovým pyré s česnekem jsou hodně velká dobrota, tak uvidíme jestli jejich čas přijde. Furt je to průmyslově zpracované, byť lepší varianta, ale ne ta nejlepší :).

11. den – 2. jídlo

Třetí jídlo určitě musíte zkusit, pokud tam není nějaká surovina, kterou nemáte rádi, tak neváhejte. Já byla tak hrozně nadšená, že jsem se k plackám v různých provedeních už vrátila asi 4x. Začínají dělat trošku konkurenci vajíčkům (ikdyž ony v nich ta vajíčka vlastně jsou:D).

Směs z hovězího mletého masa se zelnými plackami …. 200g hovězího mletého masa v biokvalitě (já měla tentokrát poměrně netučné), ghíčko, půl cibule, větší rajče, půl papriky, česnek, sůl, pepř, uzená paprika a špetka chilli. Zelné placky vytvoříte z 200g zelí (ze kterého jsme vymačkali vodu – váha po vymačkání – vymačkej, co to půjde), 1 vajíčka, lžičky mletého hořčičného semínka, sůl, pepř, špetka chilli a lžíce mandlové mouky nebo mletého zlatého lněného semínka. Zelí stačí pokrájet a přidat zbytek věcí, hodit na plech a do trouby a péct dozlatova. Jednou jsem je otočila a na 185 stupňů pekla, asi kolem půl hodiny. Další pokusy jsem dělala v multifunkční troubě na funkci Crisp a byly hotové za 6 minut :)). Směs z hovězího masa – na ghíčku jsem orestovala cibuli a papriku, poté přidala maso, které jsem nechala zatáhnout a už jen ochutila a nechala ještě spojit všechny chutě. Ta uzená paprika je hrozně boží. Úplně jsem si ji zamilovala. Po návštěvě Budapešti jsem a ochutnání nějaké místní papriky, jsem měla trošku problém s tou, co sem používala do té doby, tak jsem ji používat přestala, ale když jsem objevila tuto, tak ji zas nadšeně používám 🙂

11. den – 3. jídlo

No stejně jako minule, tak report píšu s „drobným zpožděním“. Dneska je 23. den Whole30. Už jsem rozhodnutá, že 30. den nebudu končit a budu pokračovat dále. Mému tělu tahle strava aktuálně hrozně pomohla a cítím se o dost zdravější, mám víc energie a mám pocit, že i tělu to sedí. Naučit se vnímat tělo, byl asi největším přínosem už v prvním Whole30. A program bych určitě ráda všem doporučila, ať už máte nějaké zdravotní problémy nebo si potřebujete srovnat vztah s jídlem, zhubnout nějaké to kilčo (ač to není primárním cílem) nebo jenom zažít měsíc něčeho, co dost lidem přijde jako bláznovství, ale za mě, je vlastně dobrozružství :))). Takže budu pokračovat dál a stále vše dokumentovat. Uvidíme, jak se to vyvine dál. Nerada dělám unáhlená rozhodnutí, že budu jen paleo, lowcarb nebo jíst vyváženě. Prostě tohle je to, co mi sedí teď a uvidíme, až se vrátím z pohybu na který jsem byla zvyklá, o co si tělo řekne.

Abych nesklouzla k nějakému ukecávání, že Whole30 prostě musíte zkusit (ale měli byste :D), tak se raději rozloučíme a „brzo“ přidám další report.

Mějte se fajn,

Andy

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*