Kdo občas mrknete do příběhů na Instagramu nebo na Facebooku, tak jste většinu těhle jídel měli možnost už vidět. Ale většinou s krátkým a rychlým popiskem, tak třeba se někomu bude hodit trošku podrobnější popis. A vlastně je úplně jedno jestli se inspirujete a uděláte si trošku jinou véču, než jste zvyklí, nebo hecnete celý program a najdete tady inspiraci.
Každopádně ani jedno jídlo nebylo (zatím) nedobré a každé jsem si totálně užila. Od 3. dne se vytratila chuť na konkrétní jídlo nebo potraviny (ikdyž bych kecala, že bych si svoji milovanou 85% čoko nedala), ale vesměs je mi jedno, co si dám. Jo a rozhodně nevařím celý večer. Všechno to jsou rychlovky.
Původně jsem si myslela, že se mi podaří narvat to jednoho článku prvních 7 dní, ale už po napsání prvního dne mi bylo jasné, že by to nikoho nebavilo číst. A jak už víte, furt nestíhám, tak by mi to zase trvalo, než to dopíšu. Pravděpodobně už bych měla dojeté celé W30 :D. Však to znáte, den sem, den tam:). Myslím, že většina z vás už si všimla, že stabilně nestíhám:). No tak jdeme na to :)) Každý den jsem jedla 3 velká jídla denně (talíř o průměru 29 cm – nejčastěji) a hlad jsem rozhodně neměla zatím vůbec. Jooo chuť na svoji 85% čokoládku po jídlo, to jo :), ale za ten skvělej pocit rozhodně stojí si ji odpustit.
- den
Do prvního dne jsem se vrhla hrozně nadšená. Jako obvykle, protože jídla na W30 jsou prostě hrozně dobrý. Ale z minulých zkušeností si pamatuju, že začátky nebývají úplně tak super. Tak jsem se rozhodla začít den vajíčky (tuhle uslyšíte ještě minimálně 20x :D). Rozmačkala jsem se s půlkou avokáda a dochutila himalájskou solí (když je někde psaná sůl, je to vžydycky tato) a pepřem. K tomu cuketa, mix salátů, cherry rajče, hrst mražených kanadských borůvek a hrst a půl kešu. Možná se vám bude zdát, že o proti doporučením z knihy mám ty tuky vyšší, ale je to záměrně. Z předchozích zkušeností můžu říct, že většinou kolem půlky programu těch tuků dávám pak méně, až si tělo zvykne, ale prozatím takto.
Po euforii z první poloviny borůvek u první snídaně (šetřila jsem si je v mrazáku na speciální příležitost :D) jsem se těšila na lososa pečeného nasucho v troubě. Dělal ho David 15 minut jen na pečícím papíře se solí a pepřem. A musím uznat, že lahůdka:). Doplnila jsem ho zeleninovým salátem z mixu salátů, cherry rajčat, mrve a cukety a půlkou jablka, zbytkem borůvek a opět hrst a půl kešu. Mňam mňam.
Byla jsem docela vděčná, že tělu ještě nedošlo, co se děje a bylo mi moc fajn. Furt jsem očekávala, kdy se to zvrtne a přestane to být „zábava“. A furt nic. Zásluhu na tom má určitě i to, že jsem na dost podobném jídle už nějakých 14 dní fungovala, ale jak jsem již psala, měla jsem tendenci si občas na nějaké dobrotě ujet. Tak jsem byla sama zvědavá, jak tělo po tom všem bude reagovat.
K večeři jsem si udělala masové placky (hovězí maso, sůl, pepř, česnek) na květákové rýži s troškou salátu, jedním fíkem a hrstí kešu. Květákovou rýži dělám tak, že dám do mixéru na růžičky rozebraný syrový květák a pulzováním ho rozsekám (bacha na rychlost ať nemáte kaši). Většinou mám z 1 většího květáku 4 porce. Takhle rozsekaný ho nechávám v ledničce a když se ho chystám jíst, tak ho hodí na trošku ghíčka a opražím do křupava, dochutím solí, pepřem a nějakými bylinkami či kořením. A musím říct, že květák rozhodně nepatří mezi moje favority, ale ve formě květákové rýže a květákových placek ho mám moc ráda.
2. den
Tím, že jsem začínala v pátek, tak jsem si v mohla další den udělat milovaná míchaná vajíčka na ghí. Mám pocit, že ty mě snad nikdy neomrzí. Talíř jsem doplnila opět salátem, cherry, mrkví, cuketou, borůvkami a hrstí kešu. Pod vajíčka jsem dávala dost ghíčka, tak jsem si trošku ubrala kešu.
Druhá část lososa na mém oblíbeném vitamínovém salátu. Jelikož jsem mistr divných kombinací, tak jsem si k tomu dala berries a kokosové plátky, abych nebyla furt na kešu. Vůbec nechápu, že lososa jsem schopná si kupovat nejčastějc na W30 😀 vždycky tvrdím, že se polepším, ale znáte to (teda doufám spíš, že neznáte 🙂 …)… Vitamínový salát dělám tak, že smíchám kysané zelí (povolené!) a do něj nakrájím 1 uvařenou červenou řepu, přidám sůl, pepř a kmín. A je to strašně dobrý. Teda mě to hrozně chutná.
A mimo divných kombinací jsem ještě mistřině v načasování Whole30. Je pravda, že načasovat si W30, tak aby nebyla žádná akce, narozeniny, párty atd. je téměř nemožné. Takže, pokud vás napadlo, že byste do toho šli, ale nehodí se vám to protože a protože …, tak vás můžu ujistit, že nebude pravděpodobně 30 dní, kdy byste si mohli v klidu a pohodě odjet čistých 30 dní bez pokušení, nástrah a komplikací. Ostatně i to mě na tom hrozně baví, hledat možnosti, jak právě tyhle situace vyřešit.
No a u nás v Jičíně se zrovna konal festival Jičín – město pohádky, který je pro mě spojený s burčákem, trdelníkem, buchtami, perníkem a klobásou 😀 No a hledat na festivalu vyhovující jídlo se mi vážně nechtělo na myslím, že s velkou pravděpodobností bych ani nesehnala, tak jsem si musela nějak poradit. Do alobalu jsem si udělala vaječnou omeletu ze 4 vajec, pomazala jsem ji rozmačkaným avokádem, dochutila solí, pepřem a špetkou chilli. Aby to nebylo obyčejné 😀 tak jsem tam naházela trošku salátu a do kabelky si sbalila pár listů ledového salátu (to bylo vcelku vtipné jíst :D) a kešu oříšky. A mimo toho, že to bylo hrozně dobré, jsem měla hrozně dobrej pocit, tak jsem to skvěle vyřešila. Malé vítězství, taky vítězství :).
3. den
Z festivalu jsme se vrátili celkem pozdě a po provizorní „véče“ na festivalu jsem měla další ráno docela hlad, tak jsem moc nezdržovala vymýšlením a složila jednoduchou snídani z vajíček na ghíčku, zeleniny, kešu a zmražených meruňek z babiččiny zahrádky.
Ale s o to větší péči jsem se dala do vaření druhého jídla. Nejoblíbenějším jídlem jak na W30, tak i mimo něj, je pro mě klasické Chilli z hovězího masa. Z původního receptu s úžasných stránek Paleosnadno jsem si upravila recept a místo dýně dávám cuketu a nedávám čokoládu. A je to boží. Na recept můžete mrknout tady.
A večer jsem vůbec neměla hlad, tak to zase vyhrála květáková rýže s kurkumou, klobásky, kiwi a kešu.
4. den
Tak jsme se konečně dostali i skoro nevajíčkové snídani. Tyhle tuňákové placky bych mohla jíst furt. Jsou tak strašně dobré, že je ráda s sebou beru na různé výlety. Doplnila jsem je o jablíčko, lískáče a zeleninu. Jooo a málem bych zapomněla na domácí majonézu. Tu jsem poprvé dělala a ochutnala na prvním W30. Nikdy jsem nebyla moc na tatarku ani majonézu, ale tuhle mám hrozně ráda.
Tuňákové placky uděláte jednoduše – 1 plechovku tuňáka (mám nejradši Rio mare ve vlastní šťávě) slijete – mělo by zůstat asi 120g pevného podílu, přidáte 1 vejce, sůl, pepř, půl lžičky chilli, lžičku mletého hořčičného semínka a lžíci mandlové mouky nebo drceného zlatého lněného semínka. A smažíte na ghíčku nebo pečete v troubě.
Jelikož chilli je nejlepší, tak jsem si ho s chutí dala i další den :).
No a tady se dostáváme k takové kuriozitě. Whole30, já a drůbeží maso. Už na předchozích (ať už úspěšných nebo neúspěšných) pokusech mi přišlo, že drůbeží maso mi úplně nesedí. Potvrdilo se to i teď, mám po něm hlad, moc si na něm nepochutnám, ikdyž nemůžu říct, že by nebylo dobré. Prostě a jednoduše, pečené kuřátko zlikviduju a prozatím si ho budu držet od těla.
K poslednímu jídlu jsem si udělala salát s pečeným kuřetem, který jsem doplnila o 2 omáčky – domácí majonézu a rajčatovou omáčku, nesmí chybět kešu a černé sezamové semínko.
Abych tak nějak ty první 4 dny shrnula. Čekala jsem, že ten nástup bude nepříjemný a že mi bude chybět energie a bude mě honit mlsná, ale musím říct, že asi furt funguje nadšení a optimismus, protože se cítím naprosto skvěle a na všem jsem si zatím moc pochutnala.
Tak se mějte fajn a co nevidět přidám pokračování, protože článek přidávám zpětně a dneska už mám za sebou 13. den. Neskutečně to letí.
