První týden zbavování se závislosti na cukru (jak hrozně to zní, že by něco tak sladkého a lahodného jako cukr mohlo být zdrojem něčeho tak děsivého jako je závislost) spočívá pouze v drobných úpravách. Hlavním úkolem je vyřadit bílou mouku a bílý cukr. Pro mě naprosto samozřejmost, už pár let se v naší domácnosti tyto dvě potraviny nenacházejí.
Jak už jsem již zmiňovala v úvodním článku, do detoxu jsem šla společně s moji maminkou, na ní jsem byla zvědavá, jelikož sladké i bílou mouku používala vcelku běžně, měla sem strach, aby studovala správně obaly a chtělo se jí hledat ty alternativy. O to větší jsem měla radost, že mamka než aby něco snědla, tak mi první psala, jestli je ta daná potravina v pořádku a čekala na schválení.
První týden jsem celkově využila hodně k plánování následujících týdnů, kdy jsem měla za úkol nahradit své milované ranní kaše s tunou ovoce za snídani tučnou. Je zvláštní, že do nás horem spodem média cpala, že tuk je vlastně špatná makroživina a že je nutné na ní dávat pozor. V tomhle ohledu jsem měla prvních 14 dní vcelku problém – spíše psychicky – si srovnat, že tuk je kámoš a není nutné se ho bát.
